Co se klient snaží získat od terapeuta

• Posted onadmin
• in JAK PSYCHOLOG POMÁHÁ
• on21 ledna, 2014
• Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Co se klient snaží získat od terapeuta

Psycholog či psychoterapeut se na začátku terapie snaží obvykle zjistit a porozumět tomu, proč klient přišel do psychoterapie, co potřebuje, co ho trápí, co chce v získat. Na začátku o tom společně mluví a většinou domlouvají něco jako terapeutický cíl či zakázku. Terapeutický cíl je obvykle pracovní dohoda mezi terapeutem a klientem o tom, čemu se budou věnovat, k čemu má jejich společné úsilí v přispět, co si klient přeje, aby se v terapii podařilo. Je to cíl domluvený na vědomé, dospělé, spíše racionální úrovni a té také slouží. Dává psychoterapii rámec, směr a udržuje tím podíl vědomé účasti a odpovědnosti klienta na psychoterapeutickém procesu.

Ale kromě tohoto vědomého terapeutického cíle může klient očekávat, či si neuvědomovaně přát získat či dostat od psychoterapeuta něco, čeho se mu nedostává, či nedostávalo, ať už od někoho, či od sebe samého. Můžeme si to představit třeba jako takový „spodní proud“ v terapii, který není vidět, ale je cítit a ovlivňuje jak terapii, tak i terapeutický kontakt a vztah.

Zakladatel gestalt terapie F. Perls, prý upozorňoval (podle R. Resnicka) na to, že zajímavým diagnostickým barometrem toho, kde má klient něco jako vnitřní „mezeru“, je všímat si, co se klient pokouší od terapeuta získat (G.M.Yontef, 2009).

Klient si může přát získat od terapeuta např. uznání, souhlas, přijetí, lásku, obdiv, soucit, respekt, ocenění atd. Většinou se jedná o kvality, které klient nedostal kdysi od svých rodičů a díky tomu si je nebyl schopen zvnitřnit a dát sám sobě. Tím, že si toho obvykle není vědom, neobjeví se toto přání jako součást vědomého terapeutického cíle, ale spíše vyvstává v terapii jako nevyslovený cíl či přání. Může se projevovat v podobě neurčitého pocitu očekávání čehosi, co by mělo přijít, nebo zklamání, případně frustrace a hněvu na terapeuta za to, že něco nesplnil. V rámci psychoterapie je proto důležité toto zachytit, pokoušet se pojmenovat a zvědomit. Podle určitého úhlu pohledu, může být práce s tímto nevysloveným cílem i důležitější, než jen práce na vědomém, explicitním terapeutickém cíli, protože to oslovuje v klientovi jeho vnitřní proces, deficit či konflikt, který obvykle výrazně ovlivňuje jeho život a vztahy.

Literatura: Yontef, G.M.: Gestalt terapie (Uvědomování, dialog, proces), Triton, Praha 2009

PhDr. Jaromír Chrášťanský

www.psychoterapie-praha.net

Follow